Světový den výživy – 16. říjen

Aktualizováno: 15. 10. 2024

Světový den výživy byl ustanoven již v roce 1979 na základě rozhodnutí konference OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization – FAO). Poprvé se slavil až 16. října 1981. Dnes si Světový den výživy připomíná více jak 150 zemí světa.

web banner 2500x70011e09970cb3e4d72bfd4a74f9ee7e686

Jeho původním posláním byl boj proti hladu v rozvojových zemích světa. Původně měl Světový den výživy upozorňovat na nedostatek potravin, neboť v době jeho vzniku trpěla hladem přibližně šestina světové populace. Zatímco dnes počet hladovějících stále klesá, narůstá nový, a to zcela opačný problém. Tím je nadbytek přijímané potravy (přejídání), se kterým bojují především vyspělé země, včetně České republiky. V těchto zemích je nadbytek potravy a s tím spojené přejídání jako součást životního stylu, konzumace nezdravých potravin a s tím spojená obezita a výskyt řady civilizačních chorob.

V ČR je obezitou postiženo asi 25 % žen, 22 % mužů a nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 % populace středního věku. Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí. Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 % z 56, 5 miliónů hlášených úmrtí. Více než polovinu všech zaznamenaných úmrtí lze nějakým způsobem připsat rizikového životnímu stylu, přičemž nejvýznamnějším z nich je nezdravá výživa (27 % všech úmrtí), následovaná kouřením (20 %) a konzumací alkoholu (7 %).

Čím dál tím více akutním problémem je i rostoucí výskyt obezity, včetně nadváhy a obezity u dětí a dospívajících. Právě obezita je rizikovým faktorem pro rozvoj mnoha onemocnění, včetně nádorů nebo onemocnění srdce. V roce 2019 bylo 19,3 % dospělých osob obézních a 39,1 % osob trpělo nadváhou. Během pandemických let došlo také k ještě prudšímu nárůstu nadváhy a obezity u dětí. Například mezi 11letými chlapci bylo v roce 2021 chlapců s obezitou (27,8 %) dokonce více než chlapců s nadváhou (21,8 %). A i u dívek v této věkové kategorii téměř 40 % trpí nadváhou nebo obezitou.

Tyto i další dostupné informace o zdravotním stavu Čechů jasně signalizují, že něco v našem životním stylu není dobře a že se neumíme správně vypořádat s obezitogenním prostředím, ve kterém žijeme. To, co jíme a jak žijeme, není určeno jen naší osobní volbou a preferencemi, ale i dostupností či nedostupností zdravějších alternativ (včetně jejich ceny) nebo kulturním prostředím, ve kterém vyrůstáme a trávíme svůj čas. Naše rozhodnutí a volby ovlivňují i informace, které se k nám dostávají prostřednictvím naše blízkého okolí, ale i skrze tradiční média a internet, ať už z odborných zdrojů nebo ze strany marketingových aktivit potravinářských firem. Svůj podíl viny má i “byznys s dietami”, v rámci kterého jsou nám prostřednictvím knih, videí, online kurzů i influencerů na sociálních sítích nabízeny “zaručené recepty” na vysněnou postavu v podobě doplňků stravy nebo striktních stravovacích režimů. Odvádí tak pozornost od těch skutečně důležitých zásad zdravého životního stylu a vytváří dojem, že žít zdravě je složité a nákladné.

Rodíme se jako nepopsaný list papíru, stejně jako se učíme chodit a mluvit, tak se učíme mít rádi potraviny. Naše stravovací návyky vznikají v dětství a v průběhu života se u většiny osob jen mírně formují. I proto naše snahy o změnu, zejména ty motivované striktními dietními trendy, často končí návratem k původním stereotypům, což je následně doprovázeno „jo jo efektem“.

Publikace Státního zdravotního ústavu v Praze s názvem „Výživa na vlastní pěst“ přináší jednoduché a praktické výživové rady pro každého. Hlavním nástrojem pro sestavení vyvážené a pestré stravy je Pyramida výživy, která pomáhá vizualizovat proporce různých typů potravin v našem denním jídelníčku.

Pyramida výživy je rozdělena do pěti pater:

Nápoje: Na základu pyramidy jsou nápoje, které by měly být co nejméně sladké, s důrazem na vodu jako základ pitného režimu.
Obiloviny a pekařské výrobky: Tyto potraviny jsou hlavním zdrojem energie a měly by tvořit druhé patro pyramidy. Jsou bohaté na sacharidy, vlákninu a vitamíny skupiny B. Soudobá doporučení zdůrazňují význam zejména celozrnných produktů s dostatečným množstvím vlákniny.
Zelenina a ovoce: Třetí patro pyramidy by mělo být tvořeno zeleninou a ovocem, které jsou důležité pro příjem vlákniny, vitamínů a minerálů.
Bílkoviny: Ve čtvrtém patře nalezneme zdroje bílkovin, jako jsou mléčné výrobky, vejce, libové maso, ryby, luštěniny a ořechy.
Tuky a dochucovadla: Vrchol pyramidy obsahuje tuky a oleje, které by měly být používány s mírou, a to převážně z kvalitních rostlinných zdrojů. Současně je ve vrcholu pyramidy znázorněna nízká spotřeba soli a cukru.

Strava by měla být sestavena tak, aby zahrnovala potraviny ze všech pater pyramidy, což zajistí, že každodenní jídlo bude obsahovat všechny potřebné živiny bez rizika nedostatku nebo nadbytku. Důležitý je rovněž důraz na přiměřené porce, které se mohou odvíjet od velikosti vlastní pěsti, dlaně nebo hrsti, závisle na konkrétním typu potraviny.

Výživová doporučení upozorňují na nutnost minimalizovat příjem slazených nápojů a potravin s vysokým obsahem cukrů a nasycených tuků. Pro správný výběr potravin je důležité vědět, jak interpretovat informace na etiketách, což zahrnuje porozumění seznamu složek, čistému množství potraviny, výživovým údajům a datumu použitelnosti.

Pro více informací o tom, jak sestavit vyvážený jídelníček, si můžete stáhnout publikaci Výživa na vlastní pěst.