Pro uznání onemocnění za nemoc z povolání je třeba současně splnit klinická (zdravotní) a hygienická kritéria. Hygienická kritéria jsou ověřována přímo na pracovištích posuzovaných osob (zaměstnanců) během místního šetření, měření a vyšetření nutných pro zjištění míry působení příčinného rizikového faktoru.
Nástup covidové epidemie a posuzování tohoto onemocnění jako nemoci z povolání zásadně změnil spektrum šetřených diagnóz onemocnění a celkový počet šetření v jednotlivých letech.
Na rok 2019 lze pohlížet jako na poslední rok bez vlivu covidové epidemie. Probíhala šetření obvyklých onemocnění jako např. nemoci z přetížení horních končetin (syndrom karpálního tunelu), nemoci kožní (alergická kontaktní dermatitida) a nemoci dýchacích cest (alergická rýma) a počet provedených šetření se nijak výrazně nelišil od minulých let.
V roce 2020 nastoupila epidemie a tím došlo k výraznému útlumu v počtu provedených šetření vlivem omezení provozu výroby nebo úplnému uzavření provozoven a nemožnosti provést hygienické šetření na pracovišti.
Během roku 2021 došlo k obrovskému nárustu v počtu přijatých žádostí o šetření a tím šetření věnovaných onemocnění covid-19 (89 % přijatých žádostí).
Od roku 2022 pozorujeme postupný pokles v počtu přijatých žádostí a provedených šetření, přesto covid-19 byl v roce 2022 řešen v 81 % případů.
V roce 2023 byl covid-19 řešen v 72 % přijatých žádostí. Očekáváme, že tento rok bude postupně klesat počet přijatých žádostí o šetření onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání a dojde k postupnému návratu k obvyklým diagnózám onemocněním.
