Níže předkládáme článek a rozhovor RNDr. Heleny Jiřincové z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotní ústavu v Praze a dalších odborníků pro iDnes.cz.
Daný článek je dostupný na odkaze https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/covid-umrti-pavel-dlouhy-petr-smejkal-helena-jirincova.A240924_162046_domaci_iles
Koronavirus způsobující onemocnění covid-19 opět řádí. „Je to pacholek, stále se mění tak, aby dokázal obejít obranyschopnost člověka,“ říká infektolog Pavel Dlouhý. Nová vlna covidu, která se v uplynulých měsících šířila z USA do Evropy, už zasáhla i Česko. Razantně roste počet nemocných, hospitalizovaných i zemřelých. Za pondělí přibyly téměř dva tisíce nakažených, nejvíc v letošním roce.
Do informačního systému nahlásili lékaři v pondělí 1 940 lidí s pozitivním testem na covid, další mohou přibýt dodatečně. Je to rekordní denní přírůstek za celý letošní rok. Více potvrzených nákaz bylo naposledy loni koncem prosince: přes dva tisíce. A nejde o výjimku. Přestože září neskončilo, už po prvních třech týdnech překonalo v počtu nakažených všechny letošní měsíce. Rekord dosud držel leden, kdy se covidem prokazatelně nakazilo téměř 11 tisíc lidí. Z údajů ministerstva zdravotnictví ale plyne, že od 1. do 23. září onemocnělo už přes 12 tisíc lidí. V souvislosti se zrychlujícím šířením nákazy přibývá také hospitalizovaných pacientů s covidem – v pondělí jich leželo v nemocnicích 213, z toho devět na jednotkách intenzivní péče.
A rychle narůstá také počet úmrtí. Zatímco například v dubnu nezemřel za celý měsíc nikdo s covidem a v červenci jeden pacient, v srpnu vyskočil počet zemřelých na 15, což znamená průměrně jedno úmrtí za dva dny. Od začátku tohoto měsíce ale umírá v průměru jeden nakažený denně, někdy až čtyři. Od začátku měsíce do 23. září zemřelo nejméně 29 lidí, další mohou lékaři nahlásit se zpožděním.
Odborníky současná situace nepřekvapuje. Podle nich není důvod k panice, ale je nejvyšší čas, aby se nejohroženější část populace nechala naočkovat novou vakcínou, kterou mají lékaři k dispozici od začátku září, někde už od konce srpna. Zájem je ale malý.
„Staré očkování ani onemocnění prodělané před více než šesti měsíci nás před nemocí dobře nechrání. Koronavirus je pacholek, který se neustále mění tak, aby překonal naši obranyschopnost. Mladí, zdraví lidé mohou projít nákazou celkem snadno. Problém ale nastává u oslabené populace, zejména u seniorů nad 60 let nebo lidí, kteří trpí chronickými nemocemi či mají imunitu sníženou z jiných důvodů,“ říká Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda Společnosti infekčního lékařství.
Na ústeckém infekčním oddělení leželo v pondělí ráno dvanáct pacientů s covidem, z toho dva na jednotce intenzivní péče. V poslední době dva zemřeli. „Většinou léčíme seniory, jejichž průměrný věk je kolem 80 let. Pro ně je covid největším rizikem. Mohou zemřít, nebo zůstat odkázáni na péči druhých. Bohužel žádný z našich pacientů se zatím nenechal naočkovat novou vakcínou. Ta sice nemusí zabránit nákaze, ale ochrání je před těžkým průběhem nemoci,“ vysvětluje primář Dlouhý.
Podle něj by se měli v současné situaci nechat znovu očkovat i zdravotníci a další, kteří se v práci setkávají s velkým množstvím lidí a je pravděpodobnější, že se také nakazí. „Jen u nás jsou teď mají covid čtyři zdravotní sestry. Nemoc zvládnou bez větších potíží doma, ale jejich nepřítomnost narušuje provoz oddělení,“ dodává Dlouhý.
K očkování lidí s oslabenou imunitou vybízejí i další odborníci. „Rozhodně by to neměli odkládat, je pět minut po dvanácté. Nová vlna covidu, která se od května šířila z USA do Evropy, už viditelně zasáhla i Česko a bude sílit,“ říká Helena Jiřincová, viroložka Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
Podle ní i dalších odborníků se dá očekávat nárůst nemocných s podzimem, ačkoli covid není tak sezonní nemoc jako třeba chřipka, jejíž epidemie může přijít na přelomu roku. „Koronavirus tady s námi je a bude celoročně. Současnou vlnu způsobují novější varianty omikronu, zejména typ KP.3.1.1, proti kterým jsme méně odolnější. Dokážou lépe unikat naší obranyschopnosti a imunitě získané po předešlém očkování nebo prodělané infekci,“ vysvětluje Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
Situace může být ještě horší, až se i do Česka dostane nejnovější varianta XEC, která už dominuje v jiných zemích. Příznaky nemoci jsou sice obdobné jako u předešlých variant koronaviru, ale obrana proti ní bude nižší. „Očkování novou vakcínou posílí obranyschopnost proti současným i nově příchozím variantám,“ říká viroložka Jiřincová.
Brána pro infekce. Většina odborníků je přesvědčená, že s novou vlnou nemocných se nebude opakovat situace z covidových let, kdy nakažení pacienti zahltili nemocnice.
„Ačkoli nakažených přibývá, přičemž víme jen o těch, kteří se nechali testovat, ale ve skutečnosti je jich mnohem víc, v nemocnicích leží desítky nebo nižší stovky pacientů. Možná jsem přílišný optimista, ale věřím, že nůžky mezi počty nakažených a hospitalizovaných zůstanou takto rozevřené. Nebo se budou rozevírat ještě víc,“ doufá hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
I počty úmrtí podle něj jsou a snad i zůstanou jen zlomkem z celkového počtu nakažených. „Lidé nad 60 let by se ale rozhodně měli nechat znovu očkovat. Bohužel je zájem minimální,“ doplňuje Smejkal.
Podle Heleny Jiřincové je očkování důležité i proto, že nákaza koronavirem může vést nejen k rozvoji covidu, ale i dalších nemocí dýchacích cest. „Když jsme méně odolní proti infekcím, může koronavirus otevřít bránu i jiným bakteriím a virům. Po bezpříznakovém covidu někteří lidé snadněji onemocní například mykoplazmovým zápalem plic,“ upozorňuje viroložka.
Autor: Ivana Lesková, zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/covid-umrti-pavel-dlouhy-petr-smejkal-helena-jirincova.A240924_162046_domaci_iles
A co očkování proti chřipce či pneumokokovým infekcím? V Česku se proočkovanost proti chřipce pohybuje kolem sedmi procent, v západních zemích je podle odborníků až třikrát vyšší. Právě u seniorů je rozdíl významný. Zatímco v ČR je proti chřipce očkovaných 26,4 procent lidí nad 65 let, v Portugalsku (které má také 10 milionů obyvatel) je ve stejné věkové skupině očkovaných 83,2 procent lidí.
Dle průzkumu, kterého se v srpnu a září zúčastnilo celkem 325 seniorů, byli respondenti dotazováni nejen na problematiku očkování, ale i na komunikaci seniorů s praktickými lékaři. Zhruba 19 % respondentů přijímá pouze očkování, které považuje za nezbytné a o další nemá zájem. Pouze 24 % dotázaných seniorů jejich praktický lékař seznámil s očkovacím kalendářem pro dospělé a 40 % dotázaných informace o kalendáři od svého praktika neobdrželo. Dle výsledků průzkumu, který je popsán v článku ( odkaz: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ockovani-seniori-chripka-prevence-pruzkum.A240920_112539_domaci_hovo), 65 % dotázaných má zájem o informace a o očkovacím kalendáři se chce dozvědět více. Proto komunikace s praktickým lékařem je velmi důležitá. Praktický lékař a jeho zdravotní sestra jsou nejdůležitějšími zdroji informací o možnostech očkování. Možnosti vakcinace v ordinaci praktického lékaře jsou velice široké. V konečném důsledku ošetřující praktický lékař rozhoduje o časném a správném načasování vakcinace svých zdravých, ale též chronicky nemocných klientů.
Očkování již více než 200 let napomáhá chránit zdraví a lidské životy. Ve 20. století společně s objevem antibiotik a zlepšením hygienických podmínek vedlo k významnému snížení nemocnosti a úmrtnosti na infekce, které dříve ohrožovaly celé populace. Také v současnosti vakcinace nejen ochraňuje očkované jednotlivce, ale zároveň brání šíření infekcí v populaci. Při dostatečné míře proočkovanosti zajišťuje kolektivně ochranu jedincům, kteří z nějakých důvodů nemohou být očkováni nebo nejsou schopni vytvářet protilátky.
