Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách

Aktualizováno: 14. 3. 2023

Vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb., doznala od 1. 1. 2023 několik změn.

Předně došlo ke změně stanovení periodických pracovnělékařských prohlídek. Nově je umožněn fakultativní (nepovinný) přístup k periodickým prohlídkám u nerizikových prací, tzn. práce kategorie 1. a 2. Výjimku tvoří práce v profesním riziku a práce, u nichž jsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, jak je uvedeno v příloze vyhlášky. Zaměstnavatel však stále může rozhodnout, že prohlídky i u těchto nerizikových prací zachová a též zaměstnanec má možnost tyto prohlídky vyžadovat. Výše popsané úpravy se netýkají vstupních pracovnělékařských prohlídek, ale výhradně periodických. Vstupní pracovnělékařské prohlídky nejsou změnou předpisu dotčeny.

Z vyhlášky byla odstraněna specifikace doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Z praxe vyplynulo, že doba k provádění pracovnělékařských služeb se nedá normovat.

Dále došlo k přejmenování pojmu „riziko ohrožení zdraví“ na srozumitelnější zkratku „profesní riziko“.

Nově se bude provádět dohled na pracovišti nejméně obecně jednou za tři roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (tzv. „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí pouze pokud tak zaměstnavatel stanoví, nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. V těchto případech frekvenci dohledu stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled není třeba provádět v dopravních prostředcích zaměstnavatele a u zkušebních provozů.

V reakci na problémy z praxe došlo k úpravě provádění periodických prohlídek v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nově se stanovuje, že se periodické prohlídky provedou, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Další změnou ve vyhlášce je zrušení povinnosti absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku u žen vracejících se z mateřské a rodičovské dovolené.

Z profesních rizik byly odstraněny:

  • práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, a proto všechny profese podle školského zákona v rámci provádění periodických prohlídek přešly na „princip dobrovolnosti“;
  • činnosti epidemiologicky závažné (pro informaci doplňujeme, že dle ust. § 19 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinnost pro osoby, které tzv. vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Vyhláška č. 79/2013 Sb. nijak neupravuje povinnost mít zdravotní průkaz u osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné. Z výše uvedeného vyplývá, že u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zůstává i nadále povinnost mít zdravotní průkaz.);
  • „řidiči referenti“; často v praxi docházelo k chybné interpretací definice řidičů referentů zaměstnavateli a s tím k provádění, resp. neprovádění pracovnělékařských služeb v potřebné frekvenci. Režim periodických prohlídek tedy v tomto případě také přešel na „princip dobrovolnosti“. Pokud je obvyklou součástí výkonu práce řízení motorového vozidla, je zaměstnanec v režimu zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění, a zdravotní způsobilost zaměstnance je posuzována podle tohoto právního předpisu;
  • hlasová zátěž.

U profesního rizika noční práce se nemoci a rizika, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, rozšiřují o závažná metabolická onemocnění včetně diabetu mellitu a metabolického syndromu a o rakovinu prsu nebo přítomnost významně zvýšeného rizika vzniku rakoviny prsu. V tomto případě je potřeba upozornit, že nejde o jakoukoliv práci v noci, ale jen takovou, která splňuje časové parametry podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce (v průměru alespoň 3 hodiny za týden), což zaměstnavatele často mátlo. Jedná se o relativní kontraindikaci a bude potřeba, aby poskytovatel zvážil i další okolnosti např. psychickou zátěž, věk, životní styl, apod.

U rizikového faktoru celková fyzická zátěž se absolutní kontraindikace (nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci) rozšířily o morbidní obezitu s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40.

V rámci profesních rizik byly novelou vyhlášky definovány další rizikové faktory pracovních podmínek vyžadující provedení periodické pracovnělékařské prohlídky u kategorie práce druhé (tzv. nerizikové), a to z důvodu, aby došlo k zajištění dostatečné ochrany zdraví zaměstnanců při práci s uvedenými rizikovými faktory pracovních podmínek. Jedná se kupříkladu o faktor vibrace s přenosem na horní končetiny, faktor nepřijatelné pracovní polohy a další.

Novela vyhlášky nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023.

https://www.mzcr.cz/novela-vyhlasky-o-pracovnelekarskych-sluzbach/




Důležité upozornění!

  • Informační linka Ministerstva zdravotnictví ČR: 1221
  • Volba 1 – COVID agenda včetně očkování
  • Volba 2 – Zdravotní péče pro Ukrajinské uprchlíky.