Na 11. března připadá Evropský den mozku, který je považován za otevření oslav Světového týdne mozku. Světový týden mozku v roce 2025 připadá na termín 10. do 16. března 2025. Poprvé byl vyhlášen Evropskou aliancí v roce 1988. V ČR tuto tradici inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998. Od té doby Česká republika patří mezi země, které se světové kampaně účastní.
Týden mozku je festival o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně zvyšující povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Více informací o festivalu a o připravovaných novinkách v rámci nadcházejícího ročníku naleznete na webu festivalu www.tydenmozku.cz
Nenechejte své šedé buňky zahálet a udělejte jim radost v podobě výletu na místa, kde si mozek pěkně procvičíte. Další akce spojené s tímto datem, např. science centra, únikové a detektivní hry a další místa, která dají vašemu mozku pořádně zabrat, najdete na stránkách https://www.kudyznudy.cz/aktuality/oslavte-evropsky-den-mozku-tam-kde-si-jej-bajecne
Připomínat význam mozku zřejmě příliš nemusíme, neboť bez mozku by žádný živočišný druh nemohl žít a přitom se jedná o nejméně probádaný orgán nejen lidského těla. V souvislosti s tímto světovým týdnem se koná mnoho odborných přednášek, kde se schází odborníci z oboru, aby předali své nové poznatky a výsledky svých výzkumů široké veřejnosti.
- Mozek spotřebuje pětinu celkové tělesné energie
Pokud mluvíme o mozku, klíčovým číslem je 20 %. Mozkem proteče denně asi 1 000 litrů krve, což představuje 20 % celkového objemu krve v těle. Mozek také spotřebuje 20 % kyslíku. Tento orgán je na kyslíku závislý, pouhých 5 minut bez příjmu kyslíku vede k odumírání mozkových buněk.
- Náš mozek je negativistický
Průměrná osoba má za den mezi 12 až 60 tisíci myšlenek. Neznamená to ale, že bychom byli inovativní myslitelé. 95 % z těchto myšlenek jsou ty stejné repetitivní ideje, které jsme měli den předtím. A až 80 % myšlenek, které nám prolétnou hlavou, jsou negativní, respektive pesimistické.
- Počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru
Nervové buňky se nazývají neurony a v mozku je jich 100 miliard. Tolik je hvězd v Mléčné dráze. Neurony se mezi sebou spojují prostřednictvím spojení, takzvaných synapsí. Synapse je jako elektrický proud. Když promýšlíte nápad do hloubky, synapse se zažehne v mozku jako nová dráha mezi nervovými buňkami.
Příkladem je, když čtete kuchařku a napadne vás, že tento recept na dort byste mohli vyzkoušet. Jiné synapse utvoříte, když si řeknete, že recept nevyzkoušíte, ale sdělíte ho vaší známé. A další spojnice aktivujete, když vás napadne, že místo dortu uděláte bramboráky. Anebo nebudete vůbec péct a půjdete na bruslení. Těch možných kombinací je mnoho. Ve skutečnosti je počet možných spojení mezi neurony větší než počet atomů v celém vesmíru. To je zkrátka úžasné.
- Češi, Angličané, Turkové i Holanďané, všichni mají v mozku Purkyněho
Uznávanou autoritou na poli neurovědy byl český vědec Jan Evangelista Purkyně. Jako jeden z prvních přisoudil buňkám stěžejní význam pro život. Objevil celou řadu útvarů a jevů lidského těla, které nesou jeho jméno. Kromě Purkyňových vláken v srdci nebo Purkyňových obrázků, což je proces vnímání světla okem, známe také Purkyňovy buňky. Jsou to největší neurony v kůře mozečku o velikosti 60-80 mikrometrů. Pod názvem Purkyňovy buňky se o těchto útvarech učí studenti na celém světě.
- Lidský mozek první rok života ztrojnásobí svoji velikost
Největší růst mozku nastává v prvním roce života, kdy ztrojnásobí svoji velikost. 80% velikosti mozku dosáhneme už ve věku 2 let. Poté mozek roste výrazně pomaleji až do věku 18 let. I později dochází k jeho vývoji. Mozek se vyvíjí dokonce ještě čtyřicátníkům – jde o jediný orgán lidského těla, který se vyvíjí takhle pozdě. Člověku ve středních letech se mozek začne lehce zmenšovat. Ale pozor, neexistuje důkaz, že velký mozek je chytřejší než malý.
- Mozek je velkým konzumentem cholesterolu
Cholesterol neboli látku tukové povahy bychom v mozku asi nehledali. Ve skutečnosti je obsah cholesterolu v tomto orgánu vyšší než kdekoli jinde v těle – až 25 %. Metabolismus cholesterolu je zde ale jedinečný. Existuje jakási bariéra oddělující vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle. Jmenuje se hematoencefalická bariéra. Ta brání mozkovým buňkám přijímat cholesterol z krve. A tak si mozek produkuje svůj vlastní cholesterol.
- Sny jsou kombinací představivosti, fyziologických a neurologických faktorů
Naše sny jsou jasným důkazem, že mozek pracuje i při spaní. Je to zvláštní koktejl vnitřních podnětů, vzpomínek a představ. Obyčejně má člověk během noci 8-10 snů, ale většinu z nich si nepamatuje. Vědecká disciplína zabývající se sny se nazývá oneirologie.
- Lidský mozek se v průběhu věků zmenšil
Lidé dávných dob by nás možná překvapili svojí bystrostí. Krásně se k tomuto tématu vyjádřil spisovatel Yuval Noah Harari ve svém slavném díle Sapiens. „Pravěký lovec a sběrač si v zájmu vlastního přežití musel pamatovat tvary, vlastnosti a chování tisíce rostlin a živočichů. Musel vědět, že svraštělá žlutá houba, která na podzim roste pod jilmem, je jedovatá, zatímco podobně vypadající houba, která roste v zimě pod dubem, léčí žaludek,“ píše Harari. Podle vědeckých studií se lidský mozek v průběhu let dokonce zmenšil vlivem specializace činností.
- Mozek necítí bolest
Hodně lidí si myslí, že bolest vnímáme jen a pouze v naší hlavě. A že je dokonce možné naši mysl přesvědčit, aby bolest ignorovala. Není to tak jednoduché. Receptory bolesti v hlavě nejsou. Ty se nachází v meningech (mozkových a míšních obalech), periosteu (pokrývajícím naše kosti) a na kůži na hlavě. Je možné udělat chirurgickou operaci mozku, přičemž technicky vzato mozek nepocítí bolest.
- Aktivita mozku může rozsvítit malou žárovku
Po probuzení mozek generuje 12-25 wattů výkonu, což stačí k rozsvícení malé žárovky. Mozek pracuje bleskurychle. Informace proudí z rukou k mozku rychlostí 320 km/h.
- Pro dobrou činnost mozku je zapotřebí správně spát
Tato poslední informace není tak překvapivá, ale je nutné si ji připomenout. Naše rozhodnutí, schopnost reagovat a pamatovat si, to vše nemůže fungovat dobře, pokud jsme nevyspaní. Nedostatek spánku má zhoubný vliv na mozkové buňky. Zdravý spánek je také nezbytný pro uchování paměti. Během spánku mozek hromadí a třídí všechny vzpomínky ze dne. Proto: jste-li unavení, jděte si lehnout. Ulevíte tak (mimo jiné) vašemu mozku.
Zdroj:
Akademie věd ČR – odkaz https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/akce-pro-verejnost/tyden-mozku/
Kudy z nudy – odkaz https://www.kudyznudy.cz/aktuality/oslavte-evropsky-den-mozku-tam-kde-si-jej-bajecne