Každý rok si první úterý v měsíci květnu připomínáme Světový den astmatu, který od roku 1993 organizuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Cílem je zvýšit povědomí o této chronické nemoci, která postihuje miliony lidí po celém světě a hlavně ukázat, že s dobře nastavenou léčbou může astmatik vést plnohodnotný život.
Každý rok Globální iniciativa pro astma (GINA) vybere ústřední téma a koordinuje přípravu a distribuci materiálů a zdrojů k tomuto dni. Tento rok si odborná veřejnost zvolila téma „Zpřístupněme inhalační léčbu pro všechny“ (Make inhaled treatments accessible for ALL!). GINA zdůrazňuje potřebu zajistit, aby lidé s astmatem měli přístup k inhalačním lékům, které jsou nezbytné jak pro kontrolu základního onemocnění, tak pro léčbu záchvatů. Nutnost zajistit přístup ke klíčovým inhalačním lékům pro všechny pacienty s astmatem bez ohledu na geografické či ekonomické podmínky.

Zdroj: https://ginasthma.org/wad-2025/
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází ke zúžení průdušek. Typickými příznaky jsou dušnost, pískání při výdechu, chronický kašel, nebo opakované záněty průdušek. Potíže se často zhoršují v noci, při fyzické námaze, při kontaktu s alergeny nebo během změn počasí.
Nemoc se nevyhýbá žádné věkové kategorii. U dětí vzniká astma až v 50 % případů do pěti let věku, ale výjimkou nejsou ani nově diagnostikovaní senioři. Astma může začít v dětství i dospělosti, a to často nenápadně.

Zdroj: pixabay.com
Mezi nejčastější spouštěče patří alergeny jako roztoči, pyly nebo zvířecí srst, dále virové infekce, fyzická zátěž, stres nebo i pracovní prostředí. Takzvané profesní astma postihuje například pracovníky v zemědělství, potravinářství, textilním průmyslu nebo zdravotnictví.
Astma se v České republice týká stovek tisíc lidí. Podle údajů z roku 2023 se léčilo s astmatem přibližně 800 000 pacientů, což odpovídá přibližně 8 % populace. Mezi dětmi je prevealence astmatu vyšší, odhaduje se až na 10 %. Odhaduje se, že dalších 250 000 lidí o své nemoci neví a neléčí ji. To přitom může vést ke zhoršení plicních funkcí, opakovaným respiračním infekcím a výraznému snížení kvality života.
Dobrou zprávou je, že astma se dnes dá velmi dobře zvládat, zejména díky moderní inhalační léčbě. Cílem terapie je nejen zmírnění příznaků, ale i ochrana plic před trvalým poškozením. V těžších případech se využívá tzv. biologická léčba, která cílí na konkrétní buňky zapojené do rozvoje astmatu – například eozinofily, typ bílých krvinek s důležitou rolí v imunitní reakci.
Klíčové je také rozpoznání a vyhýbání se spouštěčům. Pacienti by měli své potíže pravidelně konzultovat s odborníky – praktickým lékařem, alergologem nebo pneumologem.
Dnes už neplatí, že by astmatik musel žít ve strachu nebo omezovat své aktivity. Při správné léčbě může sportovat, cestovat i žít plnohodnotně jako kdokoliv jiný. Důležité je vědět, jak na to – a právě Světový den astmatu je skvělou příležitostí, jak o tom mluvit.
Zdroj:
Státní zdravotní ústav v Pareza – odkaz https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/nemoci-a-jejich-prevence/neinfekcni-nemoci/astma-a-alergie/
Globální iniciativa pro astma (GINA) – odkaz https://ginasthma.org/wad-2025/
Zpracovala: Nela Michálková – KHS ZK, podpora zdraví a zdravotní politika