Alois Alzheimer, německý psychiatr a neuropatolog, jako první v roce 1907 popsal symptomy onemocnění dementia praecox, kterou Emil Kraepelin později nazval Alzheimerovou chorobou. Alzheimerova nemoc je závažné degenerativní onemocnění mozku, které způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty. Vlivem tohoto onemocnění se u takto postižených osob, především středního a staršího věku, rozvíjí demence a jejich osobnost se mění k nepoznání.
Alzheimerova nemoc začíná pozvolna a nenápadně, ale její příznaky se neustále zhoršují. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší.
Rané stadium nemoci se projevuje obtížným dorozumíváním, zapomínáním, poruchami paměti, dezorientací v čase, obtížným rozhodováním. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější.
Ve středním stadiu se prohlubují změny osobnosti a přidává se neschopnost vykonávat běžné aktivity. V posledních stádiích nemoci se nemocný není schopen sám o sebe postarat, proto si zvláštní podporu zaslouží i členové rodin osob žijících s demencí a další neformální pečující. V pozdním stádiu dochází k nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztrátě schopnosti souvislé řeči i pohybových schopností, pacient je nakonec upoután na lůžko a umírá.
V České republice se s touto diagnózou potýká zhruba 180 tisíc mužů a žen, přičemž ženy postihuje dvakrát častěji než muže. Onemocnění nepostihuje pouze pacienty v pokročilém věku, ale také mladší generaci. Může se objevit už i po čtyřicátém roku věku. Příčiny onemocnění nejsou doposud zcela objasněné. Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím více se její průběh dá zpomalit.
V případě podezření na onemocnění by měl registrující praktický lékař provést pečlivé klinické vyšetření a zhodnocení vývoje stavu pacienta, a to nejlépe i s jeho rodinou, a dále základní laboratorní vyšetření, včetně základního orientačního testu kognitivních funkcí a testu hodin. Na základě těchto testů nebo i jiných skutečností je pak pacient odeslán ke specialistovi, který se touto problematikou zabývá.
Mezinárodní (Světový) den Alzheimerovy choroby, který si každý rok připomínáme 21. září, má zvýšit povědomí a zpochybnit stigma, které obklopuje Alzheimerovu chorobu a další formy demence.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a i z řady výzkumů vyplývá, že zdravý životní styl může snižovat riziko rozvoje demence. Základním pravidlem je, že to, co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek. Pokud chceme snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a demence, měli bychom se zajímat o vyrovnanou skladbu jídelníčku a pravidelně se věnovat fyzickému a duševnímu cvičení (např. trénovat mozek luštěním křížovek, učením se nových věcí, různými hrami a poslechem hudby). Osvojit si zdravější životní styl přitom nemusí být složité a na změny není nikdy pozdě!
Zpracovala Mgr. Vendula Ševčíková, Ph.D.
Ve Zlíně dne 19. září 2023
Použité zdroje:
https://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/
http://www.szu.cz/nevylecitelna-alzheimerova-choroba-postihuje-uz-ctyricatniky
https://www.mzcr.cz/prave-dnes-si-pripominame-svetovy-den-alzheimerovy-choroby/
https://www.ozp.cz/aktuality/21-zari-mezinarodni-den-alzheimerovy-choroby
